Sainz nemá backing hláv Ferrari. Leclerc aj Elkannov obľúbenec
Viacero dobrých pointov, niekde asi hovoríme trochu každý o niečom inom. Celkovo ale ako vždy podnetné, nad niečím sa zamyslím a rád by som reagovať. Bohužiaľ dnes sa už určite na odpoveď nezmôžem, tak sa zatiaľ rozlúčim, možno zajtra. 
Takisto mi ten Bretnixov dodatok k Tvojmu príspevku o tom, že “ani Senna” regulérne vybil poistky - tak zlý argument použiť, pričom ak by chcel podporiť to čo asi chcel podporiť (nech Max pokojne zostane hoc aj celú kariéru v RB), tak ten argument stačilo použiť presne OPAČNE - to je pre mňa na dnes kognitívne KO. 
Ale tak ešteže tu neprišlo el trío de militantes, tým by stačila len tá óda na Vettela vo Ferrari (za mňa sa s ňou dokážem vcelku stotožniť, aj keď teda prudko presladená) a už by tu bola zase kucapaca. 
4 Likes
Páni, bravo! Vďaka za Váš prístup. Skvostné čítanie.
2 Likes
S @Bretnix a @Arafinwe je vzdy skvela diskusia, skoda, ze druhy menovany neprispieva prilis casto. Ale zato o to lepsie. 
1 Like
Juj, to se ti ulevilo, viď? 
Ale tak já na to po milionté první v krátkosti zareaguju abys měl radost.
Pokud pro tebe to je přeslazené, tak za mě je to vycucané a naprosto mimo, vlastně to co tu neustále dokola Bretnix rozjíždí a snaží všem dostat pod kuži za mě splnuje prvky fanatismu:
Ferrari za ery Vettela - diktatoři, nacionalisté, neumětelové vs. zchránce Vettel, kterému nedali prostor vybudovat tým.
Největší sranda je, když potom napíše, že Ferrari se stalo prvním týmem, který se dostal na úroveň Mercedesu v hybridní éře a chce aby to bylo počítáno k dobru Vettelovi,
tady diktátory, nacionalisty neumětele vynechá a pokračuje příčinama kolapsu okolo technických problémů atd a jak se to přeneslo na Vettela. O tom, že Vettel chyboval v naprosto nepřijatelné míře samosebou ani slovo.
Dyť je to furt dokola, ale pokud se s tímhle dokážeš ztotožnit, tak je to tvá věc, za mě je to jednostranná snůška keců. 
3 Likes
To myslíš vážně? Ferrari mělo polovinu sezony nejrychlejší monopost, přičítat by se to mělo Vettelovi, ale neúspěch by se měl přičítat Ferrari, protože od Monzy přestal tým fungovat? tak to je velice objektivní. Já myslel, že k tomu přispělo Vettelovo temno, kdy zahodil 25b v Německu, x bodů na Monze, Cota a Japonsku. Vtipné, že zrvona na COTA vyhrál Kimi, takže zkus sundat ty Vettel brýle. Vettel měl k dispozici velice rychlou techniku a nezužitkoval ji, tohle nebyla chyba Ferrari, ale Vettela.
Ještě k včerejšímu příspěvku o tom, jak by AM pomohla zpětná vazba Vettela, myslíš tu, kterou dával pro RB na rok 2014 nebo pro Ferrari 2019 a 2020?
2 Likes
vždyť je to směšné, takže dotáhnutí Ferrari na Mercedes bylo díky Vettelovi, ale neúspěch nakonec bylo díky Ferrari. Chodící objektivita, hlavně, že se tu musí zmiňovat naše jména, protože by bez toho nemohli diskutovat.
2 Likes
Vettel byl prostě ve Ferrari Budovatel a v Astonu Tutor, hlavně né Pilot.
1 Like
Tak to bych zase nedával takhle, i když to tu někteří prezetnují. Vettel dokázal vozit ve Ferrari velmi dobré výsledky, ale nebyl konzistentní a pak se zhroutil, jako domeček z karet, to je něco, co se nedá pochopit, když se to stalo v době, kdy mělo Ferrari výhodu nad Mercedesem, kdyby to bylo opačně, tak by se to pochopit dalo, ale furt to není vlastnost těch nejlepších. U AM Vettel dojížděl kariéru, včerejší komentář, jak by AM pomohla jeho zpětná vazba je takovej blábol, jakože Norris mohl za problémy McL letos
2 Likes
Právě proto to píšu tak, jak to tu “někteří” prezentují no. 
2 Likes
Tak poďme na to.
Tak ako som už párkrát povedal, nemám v živote zase toľko voľného času. A hlavne prispejem keď mám pocit, že mám čo povedať. Každopádne kompliment rád vrátim, debata s Tebou vždy poteší. A aby som nebol zlý, tak aj s Bretnixom, ale u neho mi stále chýba tá finálná porcia otvorenosti.
Rado sa stalo, veď preto aj snaha písať na verejné fórum, nech si kto chce prečíta. Sám si tak častokrát len dobre počítam, hoci neprispejem.
Teraz k príspevku zo včera.
(necitujem pre stručnosť celý odstavec) Tu súhlas, možno by som len súhlasil, že VER lepší ako LEC, ale neformuloval by som to že až o “triedu”. Rolu ale myslím hrala povaha vzťahov vo Ferrari - keď už LEC od mlada na to pripravovali, zastupoval ho Todt ml. a ukazovalo sa, že na to má, tak by ho zrejme na poslednú chvíľu za VER nevymenili. Tak to vo Ferrari v dobrom či zlom nerobia - viď. napr. Massa.
Toto je zložitejšia téma. Aj celkovo, aj príklady ktoré uvádzaš. Samozrejme, že jazdcom pri lákaní ukážu kdečo, ale je to skôr “sales pitch”. Keď Niki lákal Lewisa do Mercedesu v 2012, tak neviem či by mu ukázal/hovoril niečo diametrálne odlišné než ak by povedzme za ním prišiel v 2001 Mika, že v McLarene už nie a či nie do Jaguaru. Pozor, netvrdím, že tam nie je objektívny rozdiel, ale nepreceňoval by som schopnosť jazdcov ho takto zdiaľky rozpoznať. Taký Ferdo pri prestupe do McLarenu v 2015 tiež určite videl plán, ľudí, investície, odhodlanie - ale holt nevyšlo.
Áno, priviesť McLaren ako veľkú značku spät na vrchol musí byť výzva pre každého šampióna, bohužiaľ od odchodu Hondy je myslím McLaren v stave ako predtým Williams - defaultne nastavený na nevyhrávanie. To by sa naozaj musel zmeniť najprv McLaren, resp. jeho majiteľ.
No a teraz k hlavnému bodu, prepojím čo si napísal Ty a ten podľa mňa nepodarneý Bretnixov záverečný argument:
Prepojím to ešte aj s príkladmi čo si uvádzal o prestupoch Alonsa do McLarenu (prvý v 2007) či Seba do Ferrari.
Najprv - jasne, že pre legendu nie je nevyhnutné vyhrať vo viacerých tímoch
Lenže pozrime sa na to prakticky - na legendu treba najprv vyhrať viacero titulov (v drvivej väčšine, dajme preč Mossa či Gillesa). No a následne nemalú rolu hraje AKO sa vyhrávalo či dokonca nevyhrávalo.
Tam môže hrať rolu v akom zlom či dobrom aute si vyhralo, aké dominantné sezóny či skvostné preteky sa podarili. To všetko dokopy určuje status jazdca.
Čo sa priebehu kariéry týka, drvivá väčšina jazdcov ide presne v štýle ako Tvoja posledná citácia - za najlepším monopostom A aj tí - a tu je s prepáčením “blbosť” Bretnixovho argumentu, čo získajú viacero titulov len u jednej značky sú toho sotva výnimkou a to platí za celú históriu, dokonca aj v 50tych rokoch keď sa prestupovalo aj v rámci sezóny.
Celkovo by som kariérne cestičky rozdelil na nasledujúce úrovne:
I. Snažím sa byť vždy v najlepšom možnom monoposte
II. Verný svojmu tímu v dobrom aj v zlom
III. Idem do momentálne do horšieho, aby som získal ešte väčší triumf (a samozrejme sa to aj podarí)
Ešte horšou podkategóriou (I.) je keď to síce platí, ale je to reálne prestup do horšieho ale nie na spôsob III. (hoc sa možno aj deklaruje), ale kvôli peniazom alebo sporom. Tam by som rozhodne zaradil Piqueta do Lotusu, asi aj Laudu do Brabhamu (hoc tam je to zložitejšie) a Fernando v 2015 do McLarenu je tiež “na pováženou”
Pokračovanie v ďalšom príspevku, keďže nevyjdú znaky
2 Likes
Pokračovanie:
Do (I.) patrí drvivá väčšina multi-šampiónov (a teda legiend), veď si to preberme
Ascari - tituly sa podarili len s Ferrari ale už bol v Maserati a Lancii keď smrť zasiahla
Fangio - vyslovená legenda, 5 titulov či Nurburgring 1957 nikto nezmaže, ale tak striedal to ako ponožky ako sa mu to hodilo
Hill - len 2 tituly, ale takisto - najprv fajn BRM, potom naj Lotus, ďalej to už bolo trápenie sa vo vlastnom
Fittipaldi - hodnotil by som máličko vyššie ako Grahama - podobný príbeh, najprv Lotus a McLaren aby boli tituly, následne by tam teoreticky bol sympatický nábeh na chodníček č. III - stále ako vicemajster z 1975 rovno do vlastného Copersucar - lenže to je zase to, tam to bola tragédia, tuším 2 pódia za 5 rokov (trochu iné ako u Brabhama)
Lauda - takisto, viacmenej cielene sa snažil vždy získať najlepšiu pozíciu, ale jeho fanúšikom dávam ten benefit of doubt pri odchode z Ferrari ako majster
Piquet - nie je myslím veľmi o čom
Prost - takisto by sa dal debatovať prestup do Ferrari v 1990, ale celkovo mi to skôr vychádza skôr na tu hru na istotu, hlavne keď to tam dlho nevydržalo
Senna - ktorého vytiahol Bretnix, je podľa mňa takisto tu, hoci viac v štýle ako Ascari, že “snaha bola” ale aj kvôli bohužiaľ smrti to vyšlo len v 1 tíme, ale očividná snaha bola už v Lotuse, ktorému tiež dával ultimáta, do Williamsu mal nakročené už od 1990 a tiež tam v 1994 prijal všetko čo mu Frank dal pod stôl a chcel len to (čo predpokladal) že bude naj auto a veľký plat. Ale podobne ako u Fangia, je to veľká legenda, všetky ostatné zásluhy sedia, len holt konkrétne výber tímov bol takmer vždy prvoplánový
Alonso - treba priznať, že z Renaultu bol mierne vyhnaný, keď ten sa ani po útoku na titul v 2005 nemal k tomu potvrdiť, že zostávajú aj po 2006. Tak Fernando radšej konal a už na sklonku 2005 kývol McLarenu, aj preto lebo vo Ferrari ho vtedy veľmi nechceli. Ale zvyšok už bol účelový.
Vettel - tiež by som ho nešetril. Síce technicky bolo v 2014 Ferrari horšie ako RB, ale ten prestup neprišiel niekde v 2012, ale potom ako to bolo v 2013 “remember these days guys” a v 2014 - tak už nevyhrávame a zrazu vo Ferrari je príležitosť napodobniť Schumiho, tak ja idem.
Hamilton - áno aj on, hoc asi jeho fanúšikovia nebudú nadšení. Nezabúdať, že v 2012 nemal zrovna šnúru 3 titulov, práveže už vládla trochu dezilúzia z rýchleho ale nespoľahlivého McLarenu a jazdecky boli Vettel s Alonsom vnímaný zvučnejšie. Aj sme to s chlapcami vtedy na F1.sk diskutovali, že keby asi mal záujem Seb, Lewisa nezoberú. Ale Michael končil, tím sa predsalen vyzeral že zbiera, chceli nejakého TOP jazdca, zobrali čo bolo. Aj Lewis vtedy vyzeral, že hlavne chce zmenu a tiež vtedy jeho manažment ho chcel napchať do svetovej značky, ďalej od striktného života McLarenu. Hocčo budú tvrdiť teraz.
Kategória II. - tu budem veľmi štedrý, aby sme tu niekoho mali - na túto kategóriu by som ideálne chcel, že v 1 tíme gro kariéry - získané tituly, následne výkonnostný pokles tímu ale jazdec tam vydrží a ideálne vyhraje s nimi opäť
Clark - asi zatiaľ najlepší príklad, naozaj verný Lotusu celý čas - je pravda, že tam bol len jeden výraznejší výkonnostný dip v 1966, ktorý začal Lotus rýchlo doháňať a už na konci 1967, začiatku 1968 bol zase naj a vtedy zasiahla smrť. Takže ktovie ako by to bolo ďalej, ale dajme ho.
Stewart - podobne, najprv nechápem prečo ho tu Bretnix nezaradil, OK v 1969 formálne Matra, ale reálne to bol Tyrrell. Skôr ten začiatok v BRM to trochu kazí + je ťažké nájsť nejaký vyslovený výkonnnostný pokles tímu, ktorý by testoval jeho vernosť, ale skončil ako šampión v Tyrrell. Tak dajme.
Hakkinen - ešte viac na silu ako Stewart, lebo skôr to bolo o završení dlhoročného snaženia v McLarene a ako sa podarilo prišiel pokles motivácie, trochu aj výkonnosti McLarenu, potom niečo čo mala byť najprv pauza a potom návrat. Ktorý nakoniec nebol, ale bola snaha vrátiť sa do Williamsu, ale dobre, privriem obe oči.
Verstappen - zatiaľ. Záleží čo urobí ďalej. Či skončí viacmenej ako šampión po žatve, potom by som ho tu nechal s odretými ušami. Alebo vydrží nejaký ďalší výkonnostný pokles RB a nebodaj zase s nimi vyhrá, potom bude zase najčistejší člen tejto kategórie. Alebo po bude po prípadnom poklese zrazu rýchlo hľadať inú adresu, čo ho samozrejme katapultuje do najnižšej úrovne.
Kategória III. - tu naozaj sú len tí, čo vyhrávali v daný moment, mali X lepších možností a išli niekam inam, reálne horšieho - ale zvládli to tam. A to sú len:
Brabham - odpustím mu, že nešiel hneď po 2 tituloch, ale bola tam ešte jedna biedna sezóna. Ale kompenzuje to, že išiel do vlastného tímu a urobil z neho víťazný. To je práve to - že čisto tie ostatné legendárne kategórie ako počty víťazstiev či jazdecká dominancia z Jacka legendu veľmi nerobia, ale práve toto jediné mu myslím dáva právo byť v debate o TOP 10 jazdcoch histórie.
Schumacher - nikdy som mu nefandil, ale toto sa nedá prejsť. Napísal to svojho času aj Peter Windsor, ktorý síce je tak trochu jeho roztlieskavačka, ale aby v anglickom médiu niekde povedal, že Michael je iná trieda ako Senna či Prost? To sme tiež veru nevideli. Jednoducho bol šampión, mohol zostať tam kde bol či ako Senna natlačiť sa do Williamsu a vyhrať ďalšie roky. Alebo ísť k Mercedesu kde by ho brali s otvorenou náručou a všetci by tipovali rýchly rozvoj tam. Ale on išiel do “not great, not terrible” Ferrari a ovládol to tam. Keďže aj iné veci pre legendu sedia, presne tento moment u mňa osobne robí z Michaela stále NAJ jazdca v histórii F1.
Samozrejme je na Maxovi ako sa rozhodne - ale napadlo mi to aj pre tie vekové paralely. Má 26 ako vtedy Michael, je dokonca už 3-násobný (snáď sa nikto neurazí, že túto sezónu už beriem za rozhodnutú). Dokonca Ferrari presne ako vtedy u Michaela bude v 2024 mať 17 rokov od posledného jazdeckého titulu!
Jasné, Max bude veľká legenda aj keď dá ešte 2 tituly s po 15x víťazstvami v RB a potom skončí. To sa nevylučuje. Ale pritom v akom postavení je dnes, a ako má rád výzvy - no byť jeho nejaký kamoš s ktorým debatuje, predostriem mu tú myšlienku.
Na záver ešte poviem, že popri jazdcoch je jeden človek v F1, pre ktorého platí rovnaká III. kategória, že “nechcem byť len v najlepšom tíme, chcem ho formovať a radšej pôjdem do horšieho a aj tak uspejem” - a to je Adrian Newey a preto je pre mňa osobne tiež absolútny TOP, hocako by stačili aj len tie jeho autá.
3 Likes
Aj, zase si zmínil že Vettel chyboval ve velké míře, to se nesmí! Navíc to všechno byla chyba Binotta nebo Ferrari, to byl všechno kompot kde byl Vettel pouze nevinný muzikant který dělal maximum, při tom jen skončil ve zdi což se dá pochopit, vždyť byl první a vedl šampionát, to nešlo jinak (těch chyb bylo mraky, tuhle zmiňuji jen proto že byla dopadem asi největší).
Dodal bych že nás opravdu zavolal, jako by náš názor chtěl opravdu zase vytáhnout. Tak prosím no. Ještě dodám slova na způsob Bretnixe:
Vettel byl poměrně přeceňovaný v důsledku toho, jak snadno to v RedBullu šlo. Tam se vytvořila představa že Vettel může excelovat i jinde, ale tato představa nakonec klamala tělem. Ferrari a Aston Martin odhalili naplno jeho nedostatky: není tak pružný, není tak konzistentní, není dobrý kolo na kolo, není ani tak rychlý a ještě velmi náchylný k chybám. Upadl do pochmurného rozpoložení a skončil jak skončil. Jakkoli bych mu přál opak, uznání za řidičské výkony ve Ferrari si zaslouženě získali jiní jezdci.
2 Likes
Já vím no, ale už jsem se odvážil to napsat, i s vědomím toho jak jsme teda militantní.
2 Likes
Skvelo napisane. Ja by som vsak zdoraznil dva faktory, ktore podla mna v dnesnej dobe vyrazne limituju moznosti zaradit sa do III. kategorie.
1. Nizka variabilita na cele
V kazdej ere bola uzka skupinka timov, ktora bojovala o vitazstva. F1 sledujem len od roku 2008, cize neviem uplne presne posudit rozlozenia sil v 80. ci 90. rokoch. No od roku 2009 ziskali titul len dva timy- Red Bull a Mercedes. A co je horsie, do samotneho boja o titul sa zapojili celkovo len styri- McLaren, Ferrari, Mercedes a Red Bull. Styri timy za patnast rokov je strasne malo. Myslim si, ze v minulosti bola v tomto smere na cele vacsia pestrost, minimalne v casovom rozmedzi niekolkych sezon. Tym padom aj existovala ovela realnejsia sanca odist do slabsieho timu a nieco tam vybudovat. Keby to chceli Verstappen ci Hamilton napodobnit, vo vacsine timov by jednoducho nemali sancu. V podstate prichadza do uvahy jedine Ferrari (pre Verstappena teraz mozno aj Mercedes). Mozno sa to zmeni s aktualnymi pravidlami a rozpoctovym stropom, kde vylieza coraz viac timov bojujucich o celo. Ale s istotou sa to este neda tvrdit.
Ak sa s vyzva vybudovania slabsieho timu na majstrovsky spaja len s jednym konkretnym timom, je to ovela limitujucejsie a narocnejsie.
Napriklad taky Vettel po roku 2013 prepasol moznost zaradit sa do III. kategorie. Suhlasim s tym, ze Vettel do Ferrari tiez tak trochu utiekol po debakli v Red Bulle, cize sa neda povedat, ze by isiel do horsieho. Ale objektivne vtedy na roste ani nebol ziadny ,horsi tim", ktory by Vettel vedel vybudovat na majstrovsky- ziadny tim horsi od Red Bullu v tomto smere nemal ani teoreticky potencial.
Naopak taky Hamilton podla mna takuto prilezitost mal, keby po sezonach 2017 ci 2018 zamieril do Ferrari (vykonnostne fiasko v roku 2020 sa vtedy nedalo predpokladat).
2. Malo zmien na jazdeckych postoch
Myslim si, ze oproti minulosti jazdci v najlepsich autach rotuju ovela menej. Na jednej strane su podla mna v tomto smere prekazkou jazdecke akademie, ktore sa staraju o to, ze top timy si radsej beru nimi vychovane ,hviezdicky" a tym padom sa neorientuju cisto na zaklade vykonnosti. (Na co doplaca napriklad taky Norris) A mam pocit, ze na svojich jazdoch potom az nezdravo lipnu.
Svoju rolu hra aj dlhovekost, ktora je s minulostou neporovnatelna. Jazdci nielenze nastupuju mimoriadne mladi, ale navyse su schopni tahat karieru aj do styridsiatky a tym zabetonuju sedacky na dlhe roky. 39-rocny Hamilton rokuje o dlhodobej zmluve za tazke peniaze, co je svojim sposobom az absurdne.
Cize keby Verstappen aj chcel, myslim si, ze objektivne by mohol mat problem presvedcit Mercedes alebo Ferrari, aby mu dali sancu. Pri tom, o kolko lepsi momentalne je od zvysku startoveho pola je asi jediny jazdec, ktory by sa tam vedel natlacit, ale uz len to, ze tam nie je uplna istota, o niecom vypoveda.
3 Likes
Ano, tímto úsudkem automaticky spadáš do skupiny vyhraněné militantní sekty
1 Like
Už bolo síce raz spomenuté ale ešte raz.
Obrovský klobúčisko dole za túto diskusiu. Extrémna radosť čítať, škoda, že toho neni viac jak napr. Codex Gigas
1 Like
Aj ked si teda myslim, ze drviva vacsina uznania v tomto smere patri Verstappena urcite radit do treti kategorie…tzv nahodnych mistru, s druhou nelze souhlasit. Je to urazka legend.
Dovolím si taktéž zareagovat, ale pojmu to jinak.
Odkaz na MSch má svoj validitu, samozřejmě, ale ne absolutní. Je to jeden typ legendy, ale ne univerzální. Pojí se s ním jedinečný příběh, ale jiní piloti mají také své příběhy. Součástí Sennovy legendy je jeho tragická smrt. Nemělo by to překvapovat, protože archetyp hrdinské smrti je kulturně hluboce zakořeněný a nějakým způsobem jsme ho vstřebali všichni. Hektórova smrt při obraně Tróji. Beowulfova smrt a Rolandova smrt v středověké literatuře. Romeo a Julie. Sennova smrt zapadá do širšího kulturního vzorce a představa legendy není nic jiného než kulturní narativ, který se shodou okolností vyvíjí i v F1.
Důležitý bod: nemá smysl ho vázat na objektivně pravdivostní kritéria, takto tyto narativy nefungují. Vždy obsahují emocionální složku na straně recipienta, případně každého, kdo se nějak podílí na tom, že ta legenda tu je. Je to výkon kolektivní paměti a funguje spíše podle naratologických pravidel. Z tohoto hlediska, jakkoli chápu tvou taxonomii, se ta taxonomie míjí s podstatou fungování kolektivní paměti, která je často iracionální a selektivní. Odvolám se na Haydena Whita, podle kterého neexistuje ani nic takového jako objektivní, vědecky průkazná historie, protože i ona podléhá narativním sklonům a problémům (podle Whitea je i historie vlastně “jen” literatura).
Samozřejmě v současné F1 je - díkybohu - mimořádně těžké se zabít. Takže MV, který buldočí povahou připomíná Sennu, tuto složku do své případné legendy pravděpodobně nepřidá. Podobně jsem zdůrazňoval výše, proč nelze zobecňovat požadavek daný jedinečnou konstelací přestupu MSch do Ferrari. Ale jako fakticky narativní záležitost si přeměna na legendu může pomoci jinými prvky a zdroji, i takovým detailem jako Kimiho zmrzlina. Jakými, to netušíme, protože na to neexistuje vzorec. Jakkoli existují pokusy ovlivňovat (programovat) kolektivní názor i paměť v řadě oblastí, nad budoucností mrtví vládu nemají, takže kolektivní paměť budoucnosti se našimi názory (v tomto případě kdo si zaslouží status legendy) řídit nemusí a nebude.
Lze ale věřit tomu, že i v budoucnu bude oceňován princip boje, řeckého “agón”. Ten totiž existuje už od antiky a má obrovskou kulturní houževnatost. Součástí legendy AS a AP je jejich soupeření. Soupeření lze vyjádřit i umělecky: vím o ženách, které o F1 vědí maximálně to, že to jsou závodní auta, ale vědí, kdo byli Niki Lauda a James Hunt, protože viděly Rivaly. Takže někteří piloti vstoupí do dějin ne skrze počet titulů apod., ale skrze to, že svedli památný souboj (na tom stálo řecké pojetí sportu, které mimochodem provozujeme dodnes). A příklad Rivalů je dobrý i v dalších dvou bodech: jak chceš odhadnout, kdy někoho zpopularizuje film, seriál nebo kniha? A jak chceš předvídat vliv dramatických zkreslení (viz vědomé nepřesnosti v Le Mans 66, které ale část veřejnosti nezkoumá a vidí v celé kauze cynickou krádež vítězství)?