Všichni turisté nejsou tak aktívní, ale to vůbec nebrání, aby si při letním lenošení někde na pláži při šumění vln nepřečetli hezkou knihu.
Doporučuji knihu na které je spoluautorem můj kamarád se kterým budeme sledovat GP Brna.
Pěkné zahrady obdivuju, i když jsem sama zahradnicky zcela negramotná. Kdysi mi doma uhynuly i kaktusy…
Ale abys nebyl zklamaný “Kdyby to takhle udělal každý, nic by tam nebylo
!!!”
Kdyby to udělal každý, tak by byly hory pořádná nuda. 
A nebudu se bát?
Já myslím, že slušní lidé se nemusí bát ničeho. Luky je citlivá duše. 
Prorolovala jsi stránku celou? Lukáš je redaktorem GPF1 a kniha ještě dostala zvláštní ocenění.

Víš jak to říká císař Rudolf v podání Jana Wericha:
“My se rádi bojíme… Jenom aby nebyla bouřka, té se bojíme neradi!” 
Zas tak moc jsem ten odkaz nestudovala. Budu to muset napravit, když je to tak zajímavý muž…
Pro mě je Luky z jedné části dítku ještě školou povinné jak jsem si ho před léty všiml na zeleném webu. Už tehdy se dalo poznat, že že je nad svými vrstevníky na míle daleko.
Později jsem si všiml, že GPF1 hledá redaktora, tak jsem Lukyho o téhle možnosti informoval a hned se uchytil a dnes to dítko už píše úspěšné knihy.
Prostě život je plný radostí. 
Mimochodem já se bojím rád i na moři.
Asi jsem ještě nepoznal situace ze kterých jde skutečný strach.
Mimochodem český mořeplavec Krautschneider řekl, že výše vln se měří pouze pocitem strachu.
To je Štramberská trúba, ne?
Zrovna nedávno jsem vysvětloval synovi, jaké máme štěstí, že na naší rovnoběžce je nejkrásnější léto z celé severní polokoule.
A přitom tolik lidí zcela nesmyslně jezdí v tu dobu do daleké ciziny na dovolenou…
Ano. Když jedu okolo, tak domorodce rád provokuji, že se jedná o Štramberskou Trumpetu. 
Samozřejmě mě Trumpeta už moc nepřekvapí, ale v tomto případě mě hodně zaujalo to nádherné mračno v pozadí.
Dokonce lidé, kteří jezdí více k jihu si vůbec neuvědomují, že se okrádají o denní čas.
Mračno v pozadí moc nesplňuje moji představu pěkné dovolené, ale nebudu se hádat
. Před lety jsem byla ve Štramberku při příležitosti nějakého orientačního běhu pro banky. Nejvíc mi utkvělo místní pečivo “Štramberské uši”. Údajně je tam pečou na památku obléhání Turky, kteří uřezávali uši místním občanům… Ten kraj bude asi dost morbidní, řekla bych
.
Takové poučení musel ocenit, aspoň když posuzuju podle sebe v tom věku…
Pro kamarádku a kanovníka z Kentu české počasí ničím neudivuje.
Co vím, tak se uši řezali cikánům při opakovaných krádeží za Marie Terezie. Ale možná si Maruška vzala inspiraci z Tebou zmíněné historie.
Trochu to připomíná střed (oko) supercely. Pěkné. 
Nevím, jak jsem koupila, tak prodávám
. Ale čas se naplnil, užij si Brno!
Snažím se usnout, ale už jsem si trochu před spaním zdřímnul a teď nemůžu zabrat. 
Má teď prázdniny a vymýšlel, že nějaký jeho spolužák jede pomáhat někam do národního parku na Srí Lance.
Tak jsem mu vysvětloval, jak tam bude, deště, vlhko, komáři, krátký den a ošklivé holky.



