Od pohledu vypadá jako oáza klidu. 
Má to pouze jeden háček. Od OV je to trochu z ruky a Jeseníky i Beskydy máme za kopcem. To je hodně silný argument a Slovenské hory v podobné vzdálenosti jsou taky velice silná konkurence.
Nejdelší pobyt na Šumavě jsem na manévrech, ale tam jsem měl poněkud omezený pohyb. 
1 Like
My pražáci to máme všude stejně daleko. 🥹😅
2 Likes
Dnes není důležitá vzdálenost, ale možnost výběru a hlavně vlastní touhy, protože bez nich je nejlépe na peci.
1 Like
To máš naprostou pravdu. Já jen přemýšlel, proč jsem byl v Tatrách (když to tady nadhodil Puff) naposledy, když mi bylo asi 13 a s tátou. 
Přece jen Alpy jsou pro mě stále o 200 km blíž…
1 Like
Přesně tak to je. Proč jezdit do Rumunska, když Alpy jsou blíž?
Ale kdyby ses chtěl vydat, třeba na auto trip po horách, tak Tě Alpy ani nenapadnou. Tam by Tě zabásli hned v úpatí první větší muldy, kdežto v Rumunsku můžeš jet kde se Ti zlíbí.
1 Like
jj, a to je další věc. Jasně Rumunsko bude free, ale třeba Tatry jsou podle mě hodně zavřené (určitě více než Alpy), tam se nikam nesmí, pokud nemáš průkaz horolezeckýho svazu. 
Já byl třeba načerno na obouch Ladových štítech, kam mě právě otec vytáhl. Crazy vzpomínky.
No a pak medvědi 
- když si dáš vše dohromady, tak je třeba Rakousko jasná volba, když chce člověk vyšší hory.
1 Like
Já hory vždy bral pouze jako turista. Vlastně já jsem nikdy v životě žádný sport ani nedělal. Pouze jsem trochu sportovně žil.
Ono není vůbec důležité lámat světové rekordy. Docela stačí, když porazíš všechny v čemkoli ve svém okolí. 
Ale úplně stejně krásné je někoho ke sportu dostat. Přesně to udělali mí známí, kteří mě po operaci natáhli k pinčusu i když oni už byli docela zběhlí a já teprve zjišťoval za co se pálka drží.
1 Like
pinčes jsem hral naposledy na zakladce o velkých přestávkách - “obíhačku”, nebo jak s tomu řiká.
1 Like
U pinčusu je výhoda, že ten můžeš hrát i v osmdesátce. Tedy pokud nechceš hrát obíhačku. S horami to už tak snadné není. Ale i tam můžeš zvolit nejpřirozenější lidský pohyb a vždycky se někam dostaneš.
1 Like
No jasný, nevím kam bych sám sebe zařadil, já chodím tam kam to jde vylézt jakš takš v pohodě - žádný extrémy - bez potřeby větší techniky - jen výdrž a fyzička a odolnost proti expozici.
Ale jak už jsem psal, můj největší parťák v horách byl vždy táta a ten teď už tolik nemůže no a moc lidí, které by bavilo chodit po horách neznám. Takže moje největší úspěchy se datují do téhle doby. Třeba Andoru mám docela “slezenou” , tam je super vysokohorská turistika - když ztratíš značku tak to střihneš nahoru kudy tě napadne. Byl jsem tam na třech nejvyšších horách. Nádherný vzpomínky. 
2 Likes
Jednim jebem to smazni
1 Like
To taky umím. 
Nedá se svítit, teď musíš dělat tátu sám.
1 Like
No paráda! To je dobře, že Tě ta p…(puchejř ) nebolí natolik, abys neměl pomyšlení na focení, byla by to škoda . Je to nádhera.
1 Like
Ten zázrak se jmenuje Aulin gel .
Požehnán buď ! Tak hodně zdaru do dalšího stoupání.
2 Likes
Už jedeme domů. Já pospávám v autě a kamarád řídí, u Mnichova se vystřídáme.
Byla to rychlá akce dneska o půlnoci jsme vyrazili, na východ slunce pod vrcholem (nestihli jsme to), ve tři odpoledne zpět u auta, ve čtyři na obědě v michelinské restauraci v Söldenu a po páté odjezd.
Víc zážitků se do jednoho dne nedá nacpat .
2 Likes
Nemůžu než souhlasit - tomu se říká využitý čas .
2 Likes
Navíc jsem si ke vší té radosti “vydloubnul” na vrcholu kytičku, kterou si zítra přesadím do skalky…
Už jich takhle mám celou vysokohorskou sbírku.
Doufám, že přijdou alespoň tři reakce ve stylu “kdyby to takhle dělal každý, nic by tam nebylo”…
2 Likes