Nevis nahodou jakou ma teplotu voda kdyz jde z motoru do chladice a pod jakou teplotou jde ven z chladice?
Termostat je na výstupu z motoru, proto teplota na výstupu z chladiče až tak moc důležitá. Ta se samozřejmě mění podle mnoha různých faktorů. Teploty okolního vzduchu, vlhkosti, ale taky podle nadmořské výšky.
Velikost chladičů se podle typu okruhů nemění, ale určitě se upravuje kapotáž s množstvím nasávacích otvorů.
Mně tyhle debaty přijdou úplně mimo. 2004 se tankovalo, aby se vůbec předjíždělo, aero nebylo tak na úrovni, u motorů byla vyšší spotřeba, byly méně vykoný, spolehlivý i efektivní. Takže nechápu o čem je tu debata. A jestli někdo sleduje F1, jen kvůli zvuku, tak se dívá na špatnou zábavu a může jít na koncert
To mas jak Nokia 6210 vs iPhone 15
Jen me napadlo v jakych teplotach cca se to pohybuje, co jsem dohledal, z motoru jde ven voda pri zhruba 100C coz je plus minus provozni teplota motoru, po zchlazeni ma kolem 50C.
Jinak pro zajimavost, bod varu chladici kapaliny je kolem 108C, ale jsou i s vyssim az 180C a to uz neuvaris.
Je skvělé Bobe že Ti zajímá i něco složitějšího a užitečnějšího než jen tady obvyklý bulvár.
Vezmu to víc zeširoka a odpovím tím i na předchozí narážky o plochách chladičů u Red Bullu.
Ta kapalina kolem 180°C jak píšeš, se nevaří z jiného důvodu, než myslíš, žádné směsi s vyšším bodem varu se používat nesmějí, dokonce ani Glykol jako v osobních autech, protože při úniku extrémně klouže…
Vysvětlím:
Klíčovým ukazatelem u dnešních motorů formule 1 je jejich efektivita, běžný benzínový motor v dnešních autech má efektivitu kolem 35%, v F1 už to bude někde kolem 53%…
Termodynamická účinnost se tomu říká.
Pro zjednodušení, aby byl termodynamický proces spalování co nejúčinnější měl by motor pracovat při co nejvyšších teplotách. To má samozřejmě limity u materiálů a maziv, takže optimum je někde v rozmezí 160-180°C teploty maziv…
No a tady nastává ten zásadní problém, a to, že voda v chladícím systému vaří už při 100 C°.
Ti chytřejší vědí, že zvýšením atmosférického tlaku se úměrně zvyšuje i teplota bodu varu vody.
Na tomto principu pracuje i váš oblíbený “Papiňák” tj. tlakový hrnec, když vaříte večeři.
Z tohoto důvodu chladící systém dnešní F1 pracuje myslím při tlaku někde kolem 5Bar, možná i víc, což umožňuje zahřívat chladící kapalinu na vstupu na teplotu kolem 140°C aniž by se vařila, na výstupu je podle situace na trati 50-80°C…
No a teď ta klíčová informace:
Jak každý jistě ví, tak voda má jednu unikátní vlastnost, a to, že čím více energie ji dodáte, tím rychleji tu energii odevzdá.
Proto taky sklenice s teplou vodou zmrzne mrazáku dříve, než sklenice se studenou vodou…
Opět kuchařský příměr pro zdejší lepší pochopení .
Takže čím teplejší vodu pustíte do chladičů, tím rychleji se ochladí…
A na to existuje jednoduchý vzorec s kterým se pracuje při výpočtu chladičů. Ten vzorec pracuje se třemi veličinami, teplotou chladící kapaliny (°C), plochou chladičů (m2) a tepelnou energií, kterou je potřeba odebrat (Joule).
To je odpověď na duchaplné rýpaly co chodili kouřit za školu, místo na hodiny fyziky, ohledně plochy chladičů v m2.
Dost ses ztrapnil, od bulvaru tady jsou jini, koukam ze bys mel spise podekovat a byt vdecny, pokorny, aspon si mel zajimave tema ke studiu, pac tohle v hlave nikdo nenosi
Ty mě k tomu vzdělávání fakt nakonec donutíš… Sice tomu pořád nerozumím, ale už se aspoň snažím (a dokonce jsem si to přečetla 2x ).
bob uz ma v mrazaku dva prasknute pohare.
Pardón pane, už to neudělám
Dělám co můžu, aby mě tu všichni nenáviděli .
Mam rad mrazene jahody nahazene do horkeho cerneho caje, bez cukru
Vysvetli mi system suche olejove vany.
Dáš si práci s výborným příspěvkem a adresát ti místo “děkuji” napíše takový infantiní blábol…
Je to velmi jednoduché Bobe.
Olejová vana je taková miska která je pod klikovou hřídelí. Je v ní olej, odkud se čerpadlem čerpá do válců a je s ním mazán píst, ojniční ložisko, kliková ložiska a další věci. Vždycky se to rozstříkne a postupně steče zpátky do vany a zase zpátky čerpadlo nasaje a rozstříkne…
Parádně to funguje u běžných aut a motorek.
Problém nastane když nějaký týpek jede dlouho po zadním kole na motorce, motor tím není ve svislé poloze, olej gravitací steče ke straně a čerpadlo nenasává olej ale vzduch. Tím se motor přestane mazat a zadře se…
Stejný problém nastává u závodních aut, kdy při průjezdu zatáčkami nebo při odstředivých a dostředivých silách při brždění a zrychlování nastává stejná situace a čerpadlo nasává vzduch.
Řešením je, že pod klikovou hřídelí není žádná vana ale je tam jenom kanálek do kterého stéká olej z válců a je dopravován čerpadlem do externí nádržky v které je pouze olej a žádný vzduch, odtud je potom dalším čerpadlem rozstřikován do válců…
Složité, drahé, ale funguje to a navíc může být motor o celou tu vanu nižší a tedy vhodnější pro závody z důvodu nižšího těžiště.
za tvůj klid a nadhled, cenné uměni nenechat se rozhodit.
A samozřejmě i za tvé znalosti. Učím se spolu s @Evap.
Těžký život mám, takže kritiku jsem se postupně naučil přijímat skvěle
Máš nervy ze železa, ona je taky kritika a “kritika”. Vždycky mě to dokáže znova překvapit, ale řešení asi není .
Mám dvě ségry a taťku, který mě pochválil jen asi jednou v životě
Takže trénink dělá mistra…