Nový šéf už úraduje v Haase. Po novom roku sa kormidla v tíme po Güntherovi Steinerovi ujal japonský inžinier Ajao Komacu. Dá sa očakávať, že teraz dôjde v americkej stajni k zmene pomerov. Aj keď je rodákovi z Tokia jasné, že jedinečného Tirolčana nenapodobní, vraj sa o to ani neplánuje pokúšať.
Obávám se, že euforii, kterou Komatsu prožil v BARu léta páně 2004 s Jensonem v Haasu určitě nezažije.
Jinak pro redakci.
Nepíše se Cunoda ani Komacu.
Bohužiaľ, tieto naše slovanské jazyky majú úchylku prekladať názvy nie iba prepisom, ale aj aby foneticky boli z nášho pohľadu správne a dokonca každý jazyk ešte aj kúsok inak. Viď. Štýrský Hradec, Mohuč, Remeš, Drážďany… (edit: áno, nie je to to isté, len naznačujem, že takéto zbytočné premeny robia naše jazyky celkom bežne a bohužiaľ to podĺa pravidiel je tak správne)
Na čom sa ale zhodneme rozhodne všetci, je to, že to vyzerá otrasne.
Úchylka není v jazyku Slovenským, nebo Českým.
Není to tak dávno, kdy se tyhle jména psaly správně, než jednou přišel Richtr a spol a začali japonské jména pod záminkou výslovnosti komolit.
Podle mě se pouze chtějí dělat zajímaví, což potvzují i další slova, které začali používat.
Například konzistence. Tohle slovo se používá pro označení hustoty materiálu. Kaše, bláto, plastelína.
Ukázka: Alonso podává konzistentní výsledky. Ale jako co konzistentní? Břečka, výkal, nebo snad čerstvě rozlitý beton?
Jednou Richtr přišel s tím a opakuje se dodnes, že vzduch je kapalina. Není, vzduch je plyn. Pouze některé fyzikální vlastnosti vzduchu se jako kapalina chovají.
A takhle to dopadá když se někdo snaží ukazovat světu jak je genitální.
Akým slovom by si teda Ferdo nahradil slovo konzistentnosť?
Vzduch je plyn a spadá pod tekutiny.
Ťažko sa odpovedá na komentár, ktorý neobsahuje kúsok pravdy 
Tvrdenie 1 o prepisoch mien (z roku 2012):
Tvrdenie 2 o slove konzistentnosť:
("…psych.: relativna stálosť a súdržnosť psychickych vlastností a funkcií", samozrejme sa slovo pouziva v športe v prenesenom vyzname)
Výsledok hľadania pre slovo: konzistentnosť
konzistencia -ie ž. ‹l› súdržnosť, spojitosť, tuhosť, pevnosť, hutnosť, skupenstvo: fyz. správanie sa látok voči zmenám tvaru; súdržnosť čiastočiek hmoty molekulárnymi silami; miera pre tuhosť al. hutnosť hmôt: tuhá, kvapalná, plynná konzistencia; psych. pevnosť, relatívna stálosť a súdržnosť psychických vlastností a funkcií; log. nespornosť;
konzistenčný, konzistentný príd.: tech. konzistenčný, konzistentné tuky, mazadlá;
Tohle jsi tady sám vložil.
Vzduch taky proudí, takže když se najde někdo, kdo bude tvrdit že vzduch je proudnice, tak to taky bude OK?
Neviem, píšem iba tak, ako je to definované, teda, že vduch nie je kvapalina, ale správa sa ako tekutina, preto sa radí medzi tekutiny.
Vzduch zkapalnit samozřejmě jde, ale je to umělý proces, který naše příroda sama nedělá.
Jsi nikdy neměl zapařený okna a dole vodu? 
Nebo ranní rosa?
Fyzikálně patří vzduch mezi tekutiny, ty se dále dělí podle schopností se rozpínat, nebo stlačovat na kapaliny a plyny.
Proto se taky obor, který studují aerodynamici jmenuje Dynamika tekutin…
Lidské tělo obsahuje zhruba 60% vody.
Jsme snad taky kapalina?
No jasně, a občas se rad dostavaš do kapalneho stavu s alkoholem
Vzduch vyzikálně i fyzicky patří mezi plyny.
To že si jsou některé vlastnosti podobné neznamená, že jsou stejné. Třeba rtuť je taky v kapalném stavu a nikdo ji nezaměňuje se vzduchem.
Chlapci, neexistuje, žiadny “japonský” prepis do latinky. Je možné zvoliť buď anglický (podľa vás “správny”, resp. oku lahodiaci) alebo napr. slovenský resp. český.
Keďže texty na tomto webe sú slovenské, tak redakcia volí logicky slovenský prepis do latinky: a to aj v prípade arabčiny (Abú Zabí vs. Abu Dhabi), čínštiny (Čou vs. Zhou), či ruštiny (Soči vs. Sochi).
A nie, žiadny Richter to rozhodne nevymyslel 
Jenže s těmi přepisy v tomto specifickém případě nemáš pravdu - jmenuje se stejně málo Cunoda jako Tsunoda, oboje už je přepis z japonštiny…
A hluboce se pleteš v tom, že to je nápad Richtera, toto je u japonštiny dlouhý problém. Já na to třeba narážim dlouhodobě u válečné historie třeba u jmen lodí. Kniha někdy z roku 1980 brala anglickou transkripci, jiná cca 1995 pro změnu českou, pak zas další anglickou - nemá to jednoznačné stanovisko (a vše to byla odborná literatura, kde nešlo o popularitu pro masy).
A mimochodem - ten český transkript je konkrétně na japonštinu možná lepší. Zrovna u Cunoda/Tsunoda je to fuk, ale když dám příklad z těch lodí, tak třeba Hosho/Hóšó či Shokaku/Šókaku je z těmi čárkami k japonskému originálu daleko blíže.
podobne Abú Zabí je foneticky bližšie tomu, ako sa to mesto skutočne (=arabsky) volá.
To za väčšiu obludnosť považujem napr. “Paříž”, ale nad tým sa nik nepozastavuje, hoci prepis do latinky je jasne daný: Paris. A český/slovenský názov s francúzskou výslovnosťou nesúvisí ani omylom.
Nejsprávnější překlad je ten, kterým se v naších zemích prezentuje sám výrobce, případně vlastník jména.
Takže spávně je Komatsu, Mitsubiši, nebo Tsunoda.
To jak si dovolujeme jejích jméno komolit jen proto, že se nám to lépe vyslovuje je urážka.
Mimochodem Japonci berou češtinu jako jazyk dost podobný jejích rodné řeči. Taky používají H, nebo R.
Plyny patria pod tekutiny. Bodka. Môžeš s tým nesúhlasiť, ale to je tak všetko, čo s tým môžeš robiť.
“Tekutina je spoločný názov pre kvapaliny a plyny (resp. aj pre plazmu).” – to je prosto definícia.
A opäť – nie je to žiadny Richterov výmysel.
