Dotyčný především nechápe, že má výše uvedená poznámka je naprosto obecná a naprosto neřeší (protože to nelze předvídat), kdo se stane v kolektivním vědomí “legendou”, “pilotem nebo osobností historického nebo zvláštního významu” apod. Může to být (z určité množiny kandidátů) kdokoli, v tom je ten proces nevypočitatelný. A v určitém horizontu to nemusí být nikdo - kdo si dneska (kromě úzké skupiny znalců) vybaví sportovní hvězdy dejme tomu 20. nebo 30. let? Kolektivní paměť není nekonečná a lidé s datem narození 2050 (kdy my tu už spíše nebudeme) nemusí stavu dnešního sportu přikládat nějaký zvláštní význam. Navíc v přeměně určité reality na součást kolektivní paměti mohou hrát a hrají roli i zcela iracionální momenty, viz Kimiho zmrzlina nebo jeho hláška z Abú Zabí 2012.
Pokud lze alespoň částečně generalizovat, určitý potenciál mají dramatické příběhy a “agon”, tedy velký souboj. Odtud status roku 1976 nebo soupeření Senna-Prost. Což vůbec Buttonův názor nebere v potaz a místo toho zdůrazňuje pofidérní faktor “jezdil ve více sériích”. Jenže právě tomu nikdo nevěnuje zásadní pozornost - kromě jiného proto, že sérií je enormní množství a piloti nemají nějakou velkou potřebu kočovat. Jakkoli to u někoho, třeba právě FA, může budoucnost zhodnotit.
Bohužel si někteří nejsou schopni sundat z očí své klapky a zkusit uvažovat s odstupem a nestranně.
Ve srovnání s vědou a kulturou stejně sportovci hrají v historickém vědomí okrajovou úlohu - nenechávají po sobě trvalý artefakt. V antickém Řecku se těšili obrovské úctě - dnes je vůbec neznáme. Na rozdíl od Homéra, Praxitela, Platóna, Aristotela nebo Sofokla…