Hádám že referuješ na Lewise, ten až na pár světlých výjimek jezdí v nové éře na svoje poměry slabě.
Ale přemýšlím nad dalšíma příkladama, protože u ostatních ta forma osciluje v přímé závislosti na formě auta, ať už je to Max, Norris…Leclerc měl svoje slabší závody vždycky a je otázka, kolik z toho dělá mentální zklamání z formy Ferrari. Russell byl solidní pilot v minulé éře a je i teď. Nevím.
No vidíš, u Fernanda je forma furt stejná bez ohledu na výkonnost monopostu.
zarovnat podlahu a je to vybavene. kde je problem?
Zrovna letos měl taky období, kdy byl jen fous lepší než Stroll. I Alonso má své dny.
Dny, ne měsíc a už vůbec ne sezony
A tak ted uz to dava smysl, VER je tak rychlej az je pomalej, stejne tak PER, tomu se rika pech.
To nepochopíš. U nich horníci kopou v dolech a hrajú za Baník Ostrava. To je možné len v cz.
Tady a vtip? To snad mam Jirikovo videni.
Hmm, neni rok 1983.
Dalsia vec su tie nepochopitelne nazvy mesiacov a preco ich maju ako jediny (o kom viem) uplne inak ako cely svet?
Bratia neviete mi na to dat niekto odpoved? Lebo ani kamosi z Prahy mi nevedeli povedat preco je to u vas inak.
@HellHogr teraz ukaz svoju vseznalost a pomoz mi to pochopit. Ci sa chces len hadat neustale a na normalne debaty nemas?
Tezka otazka, ted to ale myslim vazne.
Me zase zajima proc pazucha…
jak nevideli SC, sam Maylander sa vy**bal v Monze
České názvy měsíců jsou absolutně úžasná věc, každý název pro měsíc je originální a obsahuje v názvu charakteristiku pro toto období, všechny ty významy plně neznám, každopádně je to jeden z dalších ukazatelů, který ukazuje jak je čeština krásný a slovně bohatý jazyk
viz. @bob výše, který na to přidal dobrý článek
To mi pride ako taka poviedka pre deti. Ze skratka sa nevie preco, tak sa vymyslali rozne teorie, len aby to nejako sedelo. Vid. toto:
Proč se červnu v češtině říká právě červen , není tak úplně jasné. Etymologická bádání přišla hned s několika vysvětleními…
@Dietrich_Reimann ja sa ceskemu jazyku nevysmievam, len ma to fakt zaujima, lebo mi pride vtipne (nie v zlom), ze cely svet ma v podstate unifikovane nazvy (akurat kazdy prisposobene svojmu jazyku), len CR ma svoje totalne uletene.
Navyse ked Slovaci a Cesi su v podstate jeden narod (alebo bratske narody) a slovencina nic take nema. Vtedy by mi to aspon trochu davalo zmysel, keby oba jazyky maju taketo nazvy.
To je ale ina otazka. Pauzcha je pazucha, skratka slovo. To by sme sa mohli pytat aj preco členok je členok (u vás kotník) a milion inych slov, ktore sa nedaju logicky odvodit.
PS: @bob ocenujem, ze na normalnu temu vies normalne diskutovat s hocikym, nie ako ten zeleny kok0tnáč.
Šetřit se musí:
gumy
MGU-H
MGU-K
převodovky
palivo
baterie
dokonce i množství elektroniky je limitované
Šetřit se musí i s časem ve větrných tunelech a dokonce i v práci s počítačema.
Taky za každý škrábanec na karbonech dostávají jezdci kartáč.
Kdyby tohle někdo četl před dvaceti léty, tak by si myslel, že nejsem svéprávný a že popisuji nějako ECO soutěž, ale né závodění.
A to jsem se ani nerozepsal z plných plic.
Názvy měsíců v češtině mají své kořeny v historickém vývoji a většinou vycházejí z přírodních a zemědělských jevů, které byly typické pro dané období roku. Na rozdíl od jiných jazyků, které převzaly názvy měsíců z latiny (například angličtina nebo němčina), české názvy jsou většinou původní slovanské a reflektují aktivity, které byly pro tehdejší lidi důležité. Zde je několik příkladů:
1. Leden – název je odvozen od slova “led,” protože je to měsíc, kdy bývá zima a mráz.
2. Únor – od slova “nořit,” protože v tomto období často taje sníh a ledy, které se noří do vody.
3. Březen – název pochází od slova “bříza,” protože v tomto měsíci začínají břízy pučet a probouzí se příroda.
4. Duben – název odkazuje na dub, protože v tomto měsíci začínají růst listy na dubech.
5. Květen – pochází od slova “květ,” jelikož v tomto období kvete mnoho rostlin.
6. Červen a Červenec – oba měsíce mají název od slova “červený,” pravděpodobně podle zralého červeného ovoce, jako jsou třešně nebo jahody.
7. Srpen – od slova “srp,” protože v tomto období probíhala sklizeň a používání srpu bylo běžné.
8. Září – od slova “zař,” což byl staročeský termín pro říjen. V tomto období začínalo období plodů a sklizně.
9. Říjen – od slova “říje,” což odkazuje na období, kdy má vysoká zvěř říji.
10. Listopad – podle padajícího listí ze stromů.
11. Prosinec – podle slova “siný” nebo “prosinatý,” což znamená bílý nebo zasněžený, protože v tomto měsíci je krajina pokrytá sněhem.
Tyto názvy mají tedy kořeny v tradičních činnostech a přírodních úkazech, které byly pro předky velmi důležité a byly spojeny s daným měsícem.
Myslel jsem si ze Brezen je odvozeny od Brezosti, jaro je prece u lidi vime o cem, naopak u zvirat je to Rijen.
Prosinec je odvozený od slova “prasinec”, protože právě v této době už bývalo dostatečně chladno, aby se mohly zabíjet prasata bez hrozby, že by se maso kazilo a taky aby se o vánocích nemusely jíst pouze ryby.