To se rozumi samo sebou.
Tak jsem tu hrůzu tady dočetl a musím říct, že je tu kupodivu pár lidí co chápou souvislosti a F1 rozumí.
Ale je tady taky jeden paradox, který by nejspíš nedokázal vysvětlit ani Sigmund Freud s Charlesem Darwinem…
Jedna sa o Red Bull Racing, Verstappena a Hornera a bohuzial vyskytuju sa tu jedinci, ktori pri pohlade na tieto tri nazvy a mena dostanu klapky na oci a schopnost triezvo uvazovat sa prudko vytrati a obmedzi sa na hladanie zamienok, ako si do nich kopnut. Nikde nevidim, ze by Montoya tvrdil, ze maju rozdielne auta, ale tu to vsetci z jeho slov vydedukovali.
Kakany RBR dava Perezovi podradnu techniku, aby Verstappen vedla neho vyzeral lepsie
Kakany RBR zakazal Perezovi nieco povedat, lebo su to hajzli To, ze Albon bol poziadany, aby nerozoberal, ze auto ma nadvahu a ze maju problemy a tiez bol ticho je uz v pohode, inde je to normalne, u RBR je to krivactvo.
Paci sa mi ta obmedzenost takych mozgov, pritom vysvetlenie moze byt uplne ine a jednoduchsie. Roky ma Verstappen inu maximalku ako Perez, vyssiu. To znamena, ze ma inak nastavene auto a na to postaci jednoduchy dovod: Perez s Verstappenovym nastavenim nedokaze dostat pneu do optimalneho okna a tym padom musi volit inu stopu, alebo volit ine nastavenie a v oboch pripadoch je pomalsi. Podla tunajsich majstrov sveta ale Pereza skratka umyselne brzdia
Já to beru tak, že je tady parádní mix lidských povah a je jen na nás, čí komentáře chceme vidět.
Když se chci pobavit a mám na to náladu, tak si něco skryté rozkliknu, tím se přesvědčím, jaké jsem měl štěstí v té genetické loterii a jsem zase o něco pokornější .
To bolo krasne povedane nie vsetci mali to stastie, no…
Prý se v roce 1951 Fangiovi během GP Francie porouchal vůz. A během závodu si vzal vůz Luigiho Fagioliho. Fangio ten závod vyhrál a i díky tomu se stal mistrem světa.
Fagioli si díky tomu připsal výhru a stal se nejstarším vítězem v historii F1. (53let).
Celkově to byl dřív dobrej punk.
To byla divoká doba, a netýkalo se to jenom motorismu. Asi každý minimálně slyšel o Velké pardubické steeple-chase, ale leckdo neslyšel o zajímavosti z ročníku 1955, kdy na 7. místě doběhl kůň, na kterém se v průběhu dostihu vystřídali jezdci ! Po pádu na Taxisu, kdy původní jezdec nemohl pokračovat, se vyhoupl nahoru vítěz VP 1953 Ferdinand Palyza, který tam byl jako divák (podle dřívějších vzpomínek jeho ženy v obleku a lakýrkách ), a pokračoval za ostatními. Cestou pravda ještě jednou spadli, ale nakonec byli sedmí! Dokonce nebyl sám, podobně to zkusil ještě jeden jezdec, ale tomu se do cíle dojet nepodařilo. Koho by to zajímalo, zapsáno zde:
https://zavodistepardubice.cz/1955-2/
Taky jsem to četl. Prý svůj vůz poskytl Fangiovi dobrovolně. Jestli je to pravda jsem nepátral, ale tehdy byla doba férovější a lidé k sobě měli blíže, tak proč tomu nevěřit.
Na 77 kol vysokorychlostní trati v Remeši se v první řadě postavila velká jména Juan Manuel Fangio, Nina Farina a Alberto Ascari, kteří v závodě nezklamali. Na 374 kilometrech to byl maraton, který měl trvat téměř tři a půl hodiny.
V počátečních fázích závodili Fangio a Ascari kolo na kolo, i když se zdálo, že Ascari má navrch, dokud nebyl nucen zastavit kvůli problémům s převodovkou. Oprava se zdržela, protože Gonzales musel tankovat, zatímco Fangiův motor nezněl naplno.
Farina vedl, ale pak mu jedna z pneumatik upustila defekt a při příjezdu do boxů pro výměnu ji přejel. Ascari převzal vedení, když přesedl do Gonzalesova vozu, ale pak měl problém s brzdami. Fangio mezitím přesedlal do vozu Luigiho Fagioliho - a tak se vše pro diváky stalo poněkud nepřehledným. Pravidla umožňující tuto praxi spolu se sdílenými body zůstala v platnosti až do roku 1958. Fangio měl při pokračování 18 minut ztrátu na vedoucí jezdce, ale jel skvěle, předjel závodní pole a získal vítězství o necelou minutu.
Ascari dojel druhý ve voze, ve kterém nestartoval, a Villoresi na třetím místě. Brit Reg Parnell, který v loňské Velké ceně Velké Británie skončil třetí, obsadil se svým soukromým Ferrari vynikající čtvrté místo před Farinou a poté Chironem na Talbotu.
Přestože Fagioli neřídil vůz až do konce, je ve svých 53 letech stále považován za nejstaršího muže, který vyhrál Velkou cenu.
Stejně hrdinský výkon předvedl Consalvo Sanesi, který se porouchal více než 3 km od boxů a tlačil svou Alfu Romeo až do cíle, přičemž odmítl nabídku pomoci, protože věděl, že by to vedlo k jeho diskvalifikaci. Byl klasifikován na desátém místě, 19 kol za Fangiem.
Díky tomuto vítězství získal Fangio v šampionátu jezdců jednobodový náskok před Farinou. Fagioli sice prohlásil, že je spokojený s tím, že Fangio převzal jeho vůz - ten večer spolu šli na večeři -, ale během několika dní oznámil Alfě, že už za ni nikdy nepojede, a odstoupil.
Fangio souhlasil se svým týmovým kolegou, že systém výměny vozů je nespravedlivý.
Stejně je mi bližší Farina. Alespoň zatáčka, která je po něm pojmenovaná se mi tak moc líbí, že je mi nejmilejší ze všech zatáček, které znám.