Presne tak dvojaký meter,
Tyhle krásy dnešní mládež asi neocení, když někteří ani neví, že auto má chladič.
Jednou z nočních závodů psů nás jelo v Polském Fiatu osm a vlčák. A hádej na které místo si dal Punťa zadní nohu když jsem se nemohl hýbat? Ještě že Fiat měl poměrně měkké tlumiče.
Taky jsem si jednou na Barum Rallye zabouchl klíče. Naštěstí tam byli policajti s baterkou a hezky mi svítili na vykrádání vlastního vozu.
povinne prestavky kvoli chladicu - to bola vzdy aj cigaretka (teraz uz nie v 24 som s tym sekol), uz som vedel rozobrat prechlastany karburator a AC pumpu (ci ako sa to volalo), a aj som jazdil na tom rucnom sytici ked mi prasklo plynove lanko a to tahanie na lane som neznasal a nezvykol som si - aj ked sa to casto dialo a ako vtedy dobry ateista som sa vlastne kazdu jazdu poctivo modlil . Pre istotu bol v kufri spacak do -20st C a aj sa vyuzival
No a jednu 100ku sme mali aj na cundre - ta sa startovala poctivou mincou 5 KCS
Pekne a bezstarostne casy - v kufri spacak a gitara a poctiva domaca, vytahany sveter a radost v ociach
Chladič byl peklo asi u Škodovek vždycky, ale já si pamatuju hlavně na “neotvírání termostatu” u 105-120. Trvalo to podle počasí cca 4 km, pak zastavit u pankejtu, vzít připravené kladivo a klepat na už (tehdy) známé místo, kde se termostat nacházel. Často si takhle dal říct a otevřel brány .
Přitom stačilo chladící systém správně odvzdušnit. Auto čumákem trochu do kopce a povolit klličku, která se nacházela u předního skla.
No vidíš, že my jsme Tě tehdy neměli po ruce .
Naklonovat sám sebe jsem se ještě nenaučil. A jak by se mi to hodilo.