Myslím si, že řada lidí čte tuto situaci úplně špatně. I změnu Sebastianova statusu v očích veřejnosti, jakkoli Sebastian osobnostně dozrál do stadia, které přesahuje nároky sportovního světa.
Je ale nutné si uvědomit, že antipatie vůči Sebastianovi nevznikly jako reakce na jeho osobnost. Vždyť to byl usměvavý, společenský, vtipkující kluk. Antipatie, často až nenávist přišly poté, co porazil Fernanda Alonsa v roce 2010. Nešlo o nic jiného než o emocionální stav tábora, který fandil Ferrari, resp. FA, a ten byl daleko početnější než okruh fanoušků mladého týmu a mladého pilota. A záhy se přidalo i anglické prostředí, v roce 2011 totiž boj o titul ohlašoval i Hamilton (výslovně po Španělsku). Takže proti Sebastianovi stály početné okruhy okolo dvou v té době donedávna dominantních týmů v F1, Ferrari a McLarenu, a na ně navázaná média. Výsledek představuje ostudu fanouškovské obce, která se urvala z řetězu jako ti nejhorší rowdies, jen to řádění probíhalo na sociálních sítích.
Kdy se to změnilo?
Když Sebastian přišel do Ferrari a komunita fanoušků Ferrari mu logicky začala fandit. Teď byl “jejich”.
Nenávist k Verstappenovi je podobně absurdní a iracionální a se samotným Verstappenem nemá příliš společného; kdyby si titul loni v Abú Zabí vyjela v dresu Red Bullu Zuzana Čaputová, hamiltonovští ultras by nenáviděli ji. Ne náhodou se už na sítích začíná rodit antipatie vůči Russellovi, odlišná od skepse, která se pojila s jeho předpokládaným přestupem do Mercedesu, a určitého odlivu sympatií v důsledku jeho podílu na některých akcích Mercedesu (kauza Hamiltonových “zničených” zad).
Ale Verstappenovi, jak stojí výše, de facto stačí vytrvat a zůstat svůj.
Ergo, se svým výrokem má Verstappen pravdu.